Začínal v sedmi letech jako bubeník na svatbě

Hudba je o emocích, umí je povzbuzovat i tlumit, říká Jaromír Krišica, v civilu ředitel PR agentury Crest Communications Ostrava, ve volném čase mj. bubeník kapely The Konvertor.

Kdy a jak jsi se dostal k hudbě?

V sedmi letech na něčí svatbě. Posadil jsem se za bicí, a do konce večera mě už od nich nikdo nedostal. Možná proto, že jsem zcela přirozeně dokázal udržet rytmus. Bubeníkovi to vyhovovalo, protože mohl v klidu pít.

Co bylo dál?

V deváté třídě jsem se spolužáky založil kapelu New Generation, hrál jsem na vypůjčený šroťák z konzervatoře a plechovou stolní lampu od kamaráda. Do LŠU jsem nikdy nechodil. Jsem samoukem z YouTube.

A v dospělosti?

Možná, že bych se k hudbě nikdy nevrátil, kdyby nebylo práce v PR. Jeden z tehdejších klientů, Vítkovice Steel, pořádal akci pro zaměstnance v Dolní oblasti. V ocelárně bylo několik muzikantů, kteří hráli především doma sami pro sebe a chtěli to zkusit spolu, poprvé a naposledy. Ale chyběl jim bubeník! Půjčil jsem si bicí soupravu z lidušky v Mariánských horách a kapela The Konvertor rock band začala poctivě zkoušet v protiatomovém krytu pod ocelárnou. Rockově metalový koncert se líbil divákům i nám, tak jsme se rozhodli pokračovat, pronajali si zkušebnu v Mariánkách, a já si konečně pořídil pořádnou bicí soupravu Pearl, činely Sabian. Kapela už funguje šestým rokem!

Hrajete i někde veřejně, kromě prvního koncertu?

Čas od času se objevíme na větších akcích typu Štěrkovna Open. Tam jsme si zahráli se skupinou The Tap Tap, což je rytmický soubor Jedličkova ústavu. To byl zatím nejsilnější umělecký zážitek! Šel jsem na pódium jako poslední, 24 muzikantů na jevišti a v hledišti tisíce nažhavených fanoušků. Hráli jsme na dvě bicí soupravy, a po vystoupení za mnou přišel bubeník z Tap Tap, podal mi ruku a řekl: „Kamaráde, takhle dobře jsem si už dlouho nezahrál.“

S využitím materiálů Magazínu PATRIOT, srpen 2021, původní článek Marka Proroka ke stažení zde.