Díl 5. – zvonkohra a pulzní tyč
Milí přátelé, muzikologové, autoterapeuti atp. Chystám se na dovolenou… Jistě chápete, že se těším a že jsem poněkud ve stresu spojeném s přípravami a vším tím, co se musí zařídit a vyřídit, protože beze mě to fakt nepůjde… Nerad bych vás v tomto kontextu ochudil o další nevšední zážitek v době, kdy budu zaslouženě odpočívat. Dnešní příspěvek jsem pojal přesně podle hlášky, o které netuším, odkud pochází: „Taková blbost a jak to hezky…“ Nejsou to Pelíšky nebo Pupendo? Napište mi, jestli to víte, prosím, ať neumřu blbej!
Zvonkohra je zvukově úžasná věc a hodně mi připomíná dětství. Je to milé, klid a mír, pohoda…
Pulsní tyč není zbraň ze StarWars, alébrž čistě zvukomalebná záležitost. Napadá mě, že jste se s tím zvukem mohli setkat v detektivkách nebo hororech… Takové to malé domácí napětíčko. Víc opravdu nebudu prozrazovat, protože za a) není moc co a za b) všechno vás čeká v přiloženém videu.
Užijte si nové nástroje a krásné léto!!!
Já tam slyším Svěráka, ale nechci to pokazit googlováním. To musí někdo vylovit z paměti 🙂