Díl 4. – Didgeridoo

Na konci videa k předchozímu třetímu dílu věnovanému fujaře jsem vám slíbil nástroj, který si můžete za pár korun vyrobit sami. Bude to fakt DIY a COOL.

Předem se omlouvám všem, kteří to budou považovat za znesvěcení odkazu nástroje s tajuplným názvem DIDGERIDOO (výslovnost asi tak nějak: didžeridů). Jde o to, seznámit se s ním, s jeho kouzelným zvukem, a pokud vás zaujme, nic nebrání tomu pořídit si didgeridoo, jak má být (ideálně originál z eukalyptového dřeva vykousaný termity, jak se dozvíte za chvíli).

„O starodávném, hlubokém bzukotu didjeridoo se říká, že je zvukem země. Tyto zvuky pronikají hluboko do našeho podvědomí a dovolí nám vstoupit do „času snění“ nebo také kolektivního vědomí vesmíru. Tam se člověk o sobě může nejvíce naučit. Původ didjeridoo není přesně znám, ale některé výzkumy ukazují, že didjeridoo nebo yadaki je jeden z nejstarších hudebních nástrojů na zemi. Hrají na něj australští domorodci Aboriginci již více než 40 000 let. V minulosti (stejně jako dnes) byl nástroj používán k duchovním ceremoniím a léčivým vibračním rituálům.“ (Zdroj: www.didjeridoo.ecn.cz)

Tak co? Už jste chytřejší?

Hra na didgeridoo, může z počátku představovat oříšek. Nicméně, milí muzikologové, pokud jsem naprosté základy zvládl já, dáte to taky!

Pro začátek zkuste napodobit zvuk automobilu značky Trabant nebo Wartburg – prostě dvoutaktního motoru na volnoběh tím, že rozvibrujete rty (to jste určitě museli v dětství zkoušet!).

Rty přitiskneme k náustku (ani moc, ani málo) a didge vydá bručivý/bzučivý zvuk. Návody jak na to (i v českém jazyce) najdete na platformě YouTube a něco málo také v souvisejícím videu.

Základní tón a různé pozpěvování do něj – rytmizování určitě dáte. Co je ovšem již vysoká škola DIDGE, je tzv. cirkulární dýchání.

Když si poslechnete hráče na digeridoo, může vás překvapit, že se zdánlivě vůbec nenadechuje. Tóny a bzučení zní dlouze bez přerušení. Co je v tom za čáry? Úplně nejvíc zjednodušeně jde o to, že část vzduchu nabere hráč na didge do prostoru v ústech (nafouknuté líce) a ve chvíli, kdy z této „zásobárny“ (nikoli z plic) fouká vzduch do nástroje se současně (do plic) nadechne nosem. Návody a podrobné popisy naleznete na internetu.

Ačkoliv si v přiloženém videu ukážeme, jak si vyrobit vlastní didgeridoo z plastu, originály jsou stejně jako fujary vyrobeny s láskou, umem, z různých druhů dřevin a jejich zakoupením si pořizujete nejen nástroj, ale i umělecké dílo. Didgeridoo pořídíte na serverech s hudebními nástroji nebo přímo u našich výrobců. Stačí chvíli hledat na internetu.

Tak hodně štěstí a těším se na setkání u příštího dílu seriálu Sám sobě muzikoterapeutem.