Neposlušné tenisky jdou a všechno hezké pošlapou

Jsem nekorektní korektor, aby byla sranda, tak mě prosím berte s nadhledem. Pohybujeme se na profesionální a rozvinuté hudební scéně, kde je těžké nají nějaký donebevolající průser. Kam se poděli všichni Kotvaldové či Horňáci? Proto se musím hrabat v detailech a být šťastný za každou drobnou chybičku! Dokonce i Lucie Bílá se vypracovala od Neposlušných tenisek až ke Gábině Oswaldové.

Mimochodem, pro srovnání, najdete pět rozdílů?

Neposlušné tenisky já mám,
koupil mi je k svátku můj kluk sám.
Jdou, jdou, jdou jenom tam kde je teď on.
Vždycky zhatí každý jiný plán.

Mám proti lásce boty
Ty chrání paní svou
Ty boty vždycky jdou
A všechno hezké pošlapou.

Když jsem byl mladým studentem historie, myšleno na základní škole, nechápal jsem, proč se nadělalo tolik povyku s překladem Bible do národních jazyků. Dnes jsem nekorektním korektorem, který umí výborně anglicky, a začínám chápat, že možná šlo také o kvalitu. Dnes už dobře víme, že s překlady je to stejné jako s vašimi životními partnery: buď jsou krásní nebo věrní. Překlad nemůže být věrný a krásný zároveň. V manželství samozřejmě existují výjimky.

V České republice jsme doslova posedlí překlady. Každý nový film je nadabovaný, každá kniha přeložena. Divím se, že písničky v rádiu ještě pouštíme v anglickém originále. Výsledkem je neschopnost Čechů a Češek domluvit se v cizím jazyce. Česko je mezi evropskými státy na pátém nejhorším místě v úrovni znalosti angličtiny. Za námi jsou jen Francouzi (bien sûr), Španělé (por supuesto) nebo Italové (tady bych nesouhlasil, gramatiku sice neumí, ale mluví a nakonec se domluví).

Znáte Jesus Christ Superstar!? To není jen fantastická hudba, ale také poezie! Vtipná, hluboká, prostě mistrovské dílo. Když jsem se nedávno dozvěděl, že byl muzikál pro český trh přeložen do češtiny, trošku mi zatrnulo. Neříkám, že by to nešlo, ale začal jsem soucítit s kněžími, kteří kdysi dávno bránili překladu Bible.

Českého překladu Jesus Christ Superstar se na začátku 90. let chopil renomovaný český textař Michal Prostějovský. Neslyšel jsem to celé, na to nemám nervy. Pro mě je špatně už to, že to vůbec někdo překládá. Slyšeli jste Adresát neznámý od Karla Gotta? Pokud ano, víte, o čem mluvím. A pokud se vám Gottova verze písně Beatles líbí, nemá cenu, abyste četli dále, jenom si zvednete tlak.

Z Jesus Christ Superstar mi přišly pod ruku dvě skladby: Song krále Heroda a Apoštolská píseň.

Song krále Heroda. Ach jo… Ať se herci snaží sebevíc, z původní chytré grotesky je český žebřiňák, kterému se polámalo kolečko a smutně se sune kupředu po kamenité cestě:

So You are the Christ / Jsi víc nebo míň?
You're the great Jesus Christ / S námi zázraky čiň!
Prove to me that You're no fool / Suchou nohou, jak bys plul,
Walk across my swimming pool / Přejdi přes můj swimming pool! (tady už je totální rezignace, dokonce i na překlad - nebo svému bazénu na zahradě skutečně říkáte swimming pool?

Co třeba to zkusit takto:

Jó, tak ty jsi ten Bůh
Ježíš, veliký Bůh
Ukaž, že jsi v pohodě
A projdi se mi po vodě (dobře, ztrácíme fór s bazénem, ale ten může být vizualizován)

Případně by stálo za úvahu, jestli výjimečně nerozbít původní rytmus a nepřidat slabiku (pokud to anglická produkce dovolí):
Ukaž, že nejsi blázen
A přejdi přes můj bazén

To samé u apoštolů. U textů typu Jesus Christ Superstar přece nejde JENOM o to, aby to šlo do úst a krásně znělo. Jedná se o výjimečně chytře napasné texty, plné ironie a „aha“ efektů. Text písničky o apoštolech je založen na paradoxu, že „apoštol“ není tak úplně běžné povolání, jako strojvůdce, popelář nebo ředitel banky.

Always hoped that I'd be an apostle
Knew that I would make it if I tried
Then when we retire we can write the gospels
So they'll still talk about us when we've died

Nemůžete studovat speciální apoštolskou školu, a těšit se, jak budete v důchodu sepisovat evangelia. Český překlad tuto ironickou linku zcela pomíjí:

Apoštolské písně krajem zazní.
Sepíšeme pěknou řádku knih.
V dalších staletích budou v bázni
listovat a číst v našich evangeliích.

V překladu prostě MUSÍ zaznít: vždycky jsem si přál být apoštolem! Jenomže samozřejmě, narážíme na rytmiku české řeči, v tomto tvaru to zůstat nemůže. Co třeba zapojit trochu kreativity:

Do okénka volba povolání
Úhledně jsem napsal: apoštol

Verdikt je jasný. Nestačily by, jako ve filmu, doslovné titulky? Pokud ne, bude třeba to od základu přeorat!